Přesně týden před Pardubickou Ryenglí, kdy jsme se vydávali na ples, k nám zavítala zima v bílé podobě. Ztíženou cestu však Štefy s Robinem zvládli za volantem s přehledem. Nezapomněli jsme na cestě nabrat Evču, která čekala ve Slatiňanech, i když se Robin zkoušel tvářit, že neví, oč jde.
Naše šatna se postupem času stala komorou, kterou unikala pára houstnoucímu dýmu z úst, klepajíce se z poskoků převléknutých nohou tanečníků. Taneční parket se rozhodl, že nás pozlobí a tvářil se jako ledová plocha. Kluzkým povrchem ale nohy nejprve prošvihaly Easy Jig s přehledem. Prostor sálu se nasytil i Joy of life, při kterém si parket vybral svou daň. Irish Dew proběhlo hladce, páry tančily sladce. Po odtančení si Štefyho vyhledal organizátor a byli jsme jím pochváleni. Radost z toho, že jsme se líbili zahřála na srdíčku. Někdo zůstal trsat na bále a zbytek se odebral do Pardubic.
Sedli jsme si tedy na chvíli v teple Garáže a byli spokojeni. Venku padal tiše sníh.
