Dotazník Jeffa Vašáka ke Stodole 2000
18.01.2001
,
Švestka Štefan
,
19624
dotazník
Vzpomínka na Stodolu 2000 je ještě velmi živá a toho využívá Jeff Vašák, který pro zúčastněné skupiny připravil dotazník. Jeden z takto pečlivě vyplněných dotazníků přišel i na naši adresu se svolením k publikování. The Colts v čele s Dagmar Zomerskou odpovídají na kladené otázky takto: (podotýkám, že text je doslovnou citací)
1. Proč jsme se na Stodolu přihlásili:
K naší činnosti je zapotřebí referencí, zvláště pokud v Západních Čechách skupiny skomírají, či již měly hrobeček.
Potřebujeme se zviditelnit a napravit škody, které napáchal na povědomí o country tancích taneční mistr, dnes již známý i nechvalně, poněvadž má ve svých 70 letech stále velký vliv na kulturní dění na Sokolovsku a skupinu country zakládal - dodnes však žije pouze ze "Zuzany" a "Virginia Reel" (které si ještě zjednodušil) a těší s těmito tanci veškerou diváckou obec Sokolovska již dobrých 20 let minimálně. Poněkud "zamrzl" a naši skupinu ještě do nedávna nutil skákat jak on chce a nepřipouští nám vystoupení ani mexické ani irské - takže žijeme v neustálém boji o to, rozhodovat si o tom co chceme tančit, co chceme divákům ukázat a že chceme být lepší, jít s dobou, chcemem se srovnávat s ostatními skupinami, mít s nimi kontakt a snažit se být zkrátka nejlepší - přes všechny překážky, kterou jsou nám neustále kladeny přes cestu.
2. Co se na ní líbilo:
Po organizační stránce povedená akce. Chtěli bychom pochválit kapelu NOTA BENE, jsou lepší a lepší - málo skupin umí zahrát "od podlahy" bluegrass a tradicional.
3. Co se nám nelíbilo:
Nesouhlasím, že není možné ohodnotit příbuzné styly - pokud vám a porotcům dělá takový problém rozlišit úroveň tanečníků, tak si sežeňte opravdu zralé porotce - a nebo to bylo z jiných důvodů? Myslím si, že by vždy a za všech okolností mělo být hodnocení veřejné a porotci by měli mít tolik síly, aby si za svým rozhodnutím stáli - před tančícími i před nestrannými diváky. Tajné hodnocení není budující, ale zavádějící. Člověka to proto nutí zabývat se jejich kvalitami, zákmy a důvody... Co se týče západočeského kola, bylo hlasování veřejné ve všech kategoriích a porotě (sebrané z nestraníků s tanečními zkušenostmi) nečinilo žádné problémy. Naopak se např. naší skupině dostalo rady jak lépe. A to je budující. Když nevíte, který porotce vám to "spískal", tak kde se poradit jak být lepší, kde jsou nedostatky a podobně. Krom toho, když do toho "vrazíte" desítky tisíc a ani nevíte, jak jste vlastně skončili... Apropo nechtěli byste upřesnit název soutěže? Třeba "Best of Show"... Název zavádí...
4. Kdo měl podle mě postoupit do finále:
NO COMMENT
5. Navrhujeme Stodolu (pořádat, zrušit):
Hodili jste nám, Caramello a Dvorano, rukavici. Je spousta skupin, která se cítí dotčena (viz bod 3) a příště se již nebude angažovat. Další skupiny jsou taktéž dotčeny (nebo nejsou) a rozhodnou se zvednout hozenou rukavici. Takže se těšte... Já myslím, že to bude příští rok hodně zajímavé, takže proč tu švandu rušit, že? Nemyslím, že by bylo účelné stěhovat semifinále a finále Stodoly do jiných měst. Nedovedu si představit, třeba jak cestujeme vlakem či autobusem třeba do Karviné či Brna, (a co teprve chudáci Ašáci) s kostýmama, bagáží, přesedáme a jsme strašně v pohodě a ready na soutěž. Holt je ta Praha uprostřed, takže bych to asi neměnila. Navíc se podruhé lépe jedná se sponzory atd., takže z dobré zkušenosti vycházejí více vstříc. Další plus.
6. Jak bych upravil soutěžní řád, porota:
Porota by měla být naprosto nestranná, bez vazeb na účinkující skupiny. Hodnocení by mělo být veřejné (hodnocení probíhá po ukončení ukázky všech přihlášených souborů v daném stylu), podobné soutěžím v tancích jiných žánrů (např. ST, LA). Je samozřejmě těžké chtít po porotcích, aby zvedali čísla 1-24 to asi nelze. Ale je tu jeden způsob. Sejde se 24 skupin na semifinále (3 z kraje, 5 z Prahy - myslím si, že nás není zase tolik, abychom se přerozdělili na drobnější správní celky dle novely o krajích). Zástupce z každé skupiny si na místě vylosuje číslo 1-24. To určí zda se nachází v 1. bloku po šesti skupinách (čísla 1-6), ve druhém bloku po šesti (č. 7-12), ve třetím bloku po šesti (č. 13-18), nebo ve čtvrtém bloku (č. 19-24). V prvním kole semifinále vystoupí skupiny z prvního bloku, proběhne vyhodnocení poroty (č. 1-6) a určení třetích skupin pro postup do druhého kola semifinále. To samé proběhne stejným způsobem u 2. bloku (7-12), u 3. bloku (13-18) a u 4. bloku (19-24). Tímto způsobem se polovina skupin dostane do 2. kola semifinále. Dle výše vylosovaného čísla se utvoří dva bloky po šesti skupinách. (čísla skupinám zůstávají po celou soutěž v daném žánru). Nyní své country vystoupení předvedou podruhé (náročné co? - ale zcela běžný standart, při pohárech ST, LA se sejde kolem 65 párů - z nichž někteří tančí oboje - a z těch se porotci tímto výběrem doberou k nejlepším šesti ve finále - zrno od plev...) Ze druhého kola stejným způsobem jako v prvním budou vybrány tři a tři skupiny - celkem šest skupin v jednom žánru do finále. Posuzována by měla být technika, image, kostýmy, stylovost. Navíc pokud bude mít porotce možnost vidět předtančení podruhé, bude moci lépe rozlišit co bylo zamýšleno v choreografii a co je úlet. A jak to vychází s časem.
Semi: první kolo ... 24 skupin po 5 min... 120 min (4x hodnocení)
druhé kolo... 12 skupin po 5 min... 60 min (2x hodnocení)
+6 hodnocení po 6 min ... (36 min)
celkem tedy 3 hodiny 36 minut
Finále: první kolo ... 6 skupin po 5 min... 30 min
+ 1 hodnocení po 6 min... 6 min
Poznámka: clogging je méně zastoupen, takže by soutěž v cloggingu nebyla tak časově náročná (semifinále 1 hod 12 minut, finále 36 minut), u příbuzných stylů je to s časem podobné. Postupy ze semifinále z jednoho žánru by neměly mít vliv na postupy či hodnocení v jiných stylech. (kdyby se při finále rozhodovalo, zda je lepší pár ze ST oproti páru z LA, tak by to asi bylo hodně uhozené - měli bychom se snažit o profesionalizaci souboru a pokud jsme přijali mexické, irské, skotské tance a clogging za své, tak bychom je tak měli skutečně brát a posuzovat). Pokud se v budoucnu více diferencuje irsko a mexiko, bude nutnost tyto styly rozdělit a posuzovat je zvláť (bylo by možná dobré dát i třetí styl a rozlet historickým skupinám, kkteré baží po referencích - nebo je nevpouštět do úplně rozličných žánrů jakými je bezpochyby irsko a mexiko - myslím, že by tuto diferenciaci přijali s povděkem, sešlo by se jich mnohem víc a s čistým svědomím, skupin s tímto zaměřením je spousty, spousty dobrých a ještě je někdo podle mých informací pod křídlo nedal). Myslím, že je potřeba definovat pravidla pro tyto styly. Nezapomínejme, že se jedná o tance lidové, s určitými pravidly a je jen na choreografovi jak citlivě si umí poradit se změnami tance natolik, aby si zachoval svůj ráz a charakter. Pokud by i nadále nešlo příbuzné styly posuzovat, tak bych navrhovala tyto sporné články soutěže zrušit. Zkrátka by se v příbuzných stylech nesoutěžilo. Člověk by netopil prachy ve stylu, kde nelze získat reference, poněvadž je to neekonomické a mohl by se lépe soustředit na styly u kterých může získat ocenění, žebříček hodnocení a reference. Neschopnost vyhlásit pořadí skupin v jakémkoliv stylu soutěže vrhá špatné světlo a sama soutěž se tím stává znehodnocená, poněvadž nemůže být brána veřejností jako berná mince. Když se Vás pak váš sponzor zeptá: "Jak jste dopadli?", můžete jenom krčit rameny. Toto se mi nezdá jako profesionální přístup. Porota by měla posuzovat každý styl zvlášť. Co se týče složení poroty, měla by být z nadpoloviční většiny zastoupena i jinými městy než je Praha (a Bratislava) - ostatně si myslím, že lze v samotné ČR najít dostatek kapacit. Porota by měla čítat lichý počet porotců a měla by mít zvlášť sčitatele (který sepisuje čísla porotců při nahlášení). Vzhledem k nutnosti lichého počtu porotců by nebylo vhodné, aby kdokoli jiný byl oprávněn měnit jejich rozhodnutí, či chod událostí.
Pořadatelé akce by měli být jisti svým nestranným výběrem porotců a neměli by se snižovat k tomu, ptát se na bod 4 ostatních účinkujících, neboť se tím jaksi shazují. (nebo že by měli špatné svědomí?) Zkrátka si vyberte dle svého svědomí porotu (nebo lépe ji vylosujte z adeptů), za přítomnosti aspoň krajánků (ti mají oči a nos všude), a stůjte si za ní. Pak se z téhle soutěže stane průhledná a čistá věc pro všechny, a nebudete se jich muset ptát na postupy do finále (od toho přeci máte porotu).
7. Jak se dívám na stav country:
Myslím si, že každý tančí dle svých možností, dělá showbussiness dle svých možností, a je to jen otázkou času, kdy budou prohloubeny nebo setřeny rozdíly v country skupinách.
Svět se integruje, ale trpí stále tím tradice, kultury a komunita lidí se stejným zájmem. Vše se poameričťuje či poevropšťuje, zjednodušuje, posuzuje se víc image než technika, a proslavená jména mají lehčí vzlet. Zatímco v USA je možné se prosadit s čímkoli (stačí dobrý nápad dobře prodaný), v Evropě je znát určitá touha po tradicích (mají je přeci jen hlubší). Takovým paprskem je například "Dancing on Dangerous Ground". Málokoho dnes baví ležet v encyklopediích a odborných publikacích, nebo si předtím, než s něčím vyjde před diváky, o daném tématu něco přečíst, aby se "člověk znalý" nechytal za hlavu. Téměř každý se spoléhá na neznalost a pohodlnost diváků. Nespoléhejte se !
8. Moje definice taneční country skupiny:
Když se řekne "Broken Sixpence", tak by si neměla myslet, že je to nový parfém od Diora. Skupina by měla vědět z čeho vyšla (z tradicionálu), a neměla by to sveřepě odmítat a skrývat.
Fandím všem co mají nápadů plné kapsy, a nebojí se je aplikovat na country předtančení. Je to super, ale neodpoutávejte se od toho, z čeho jste vyšli, úplně, nebo z toho bude paskvil. (já o našem předtančení nic říkat nemůžu, předcházela ho spousta pohrom a vystoupení bylo se 6ti statečnými secvičeno 3 týdny před semifinálem, z toho polovinu tvořila rodina Zomerských...)
Navíc se nespoléhejte, že nikdo z diváků či účinkujících nezná dobře mistrovské tanečníky z jiných žánrů, když rádi zabrouzdáváte do jejich žánru. Vězte, že vždy se nějaký "znalý" najde. Pracujte na svém žánru a nezkoušejte po jiných, na jejich úroveň se - když budete dělat obojí - stejně nedostanete, tak proč shazovat svoje kvality na cizí půdě.
9. Kam by měly české country skupiny směřovat:
To nebudu nikomu určovat. Každého to táhne jinam. Country je buď pro radost, anebo pro peníze, obojí nefunguje. jsem pro jedno zaměření souboru. Věřte, že jsem toto zkoušela skloubit, ale buď se vám lidé scházejí na pokec a blbnou, a nesecvičíte s nimi nic extra, nebo trénujete jako mourovatý a sklízíte ovace. Každému co jeho jest.
10. Co bych vám ještě rád řekl:
Howgh.
|