25.říjen 2008
Bylo po soustředění. Byl podzimní večer a nad Pardubicemi a přilehlým okolím se snášel závoj studené mlhy. Oblak bílého oparu se líně vznášel těsně nad kluzkou vozovkou a prohlížel se v zrcadle na silnici, jak mu to sluší. Náhle vyděšen a poplašen se rozvláčnil a jen tak tak, že stačil obeplout svižně jedoucí červený ford, ze kterého se ozýval smích a irská nálada.
Restaurace Na výsluní tentokráte posloužila skupině Ryengle jako další útočiště. Tentokráte však z úplně jiného důvodu. Byli jsme přizváni na svatbu naší čestné členky Evy Knoflíčkové.
Na místo jsme dorazili kolem osmé hodiny, bylo vidět, že zábava je v plném proudu, ale na tanečním parketu to zatím nevřelo. Jakmile jsme byli seznámeni s prostředím a předali svatební dary novomanželům, Štefy se chopil mikrofonu, Vojta fotoaparátu Karolinka, Ryengle svých kostýmů a svatební tančení mohlo začít.
Jelikož Evička ještě neviděla náš Irish Feestyle, byl na programu a kromě něj jsme nechali i nevěstu zavzpomínat na staré časy, kdy ještě tančila kankán. Ten se líbil, dokonce naše holky chvíli po vystoupení ještě dováděly na tanečním parketu v kankánových sukních, čehož mnozí přítomní pánové "využili" a házeli po našich dívkách očkem:) Ještě před tím, než holky shodily kostýmy se pořádalo vcelku netradiční svatební fotoaranžmá, jak se samotnou nevěstou, tak i s ženichem, přičemž musím podotknout, že naše kankánky si focení s ženichem pěkně užily:)
Možná to bylo Ryengláckými vstupy, ale najednou bylo cítit, že DJ chytil druhý dech, nasadil staré známe vypalováky z 80.-90. let a na parketě začalo být rušno. Především nevěsta pak předvedla parádní sóla.
Každá oslava má však i neslavné okamžiky a tím naším byl bohužel nutný předpůlnoční odjezd z místa činu. Další den byla totiž neděle a čekal nás sice příjemný časový posun, avšak čekalo nás i samotné soustředění.
Závěrem tedy:
Hodně štestí do života, lásky, tolerance, zdraví našim NOVOMANŽELŮM!!!