ikona Google Plus ikona Facebook ikona Youtube ikona Instagram



Jmeniny
Dnes je 05.05.2024
Svátek má Klaudie

Odběr novinek emailem:
Email:



13.9. 2008 Vystoupení Dožínky a Vinobraní v Přívratu

01.10.2008 Chvojková Bára 1559
obrázek v článku Ryengle opět bv akci v Pardubicích a na Vinobraní v Přívratu u České Třebovéí

První přehlídka našich tanců se měla uskutečnit ve velice známých Tyršových sadech. Jak bylo psáno v e-mailu, sraz byl naplánován na 10:30 a aby toho nebylo málo, pod tím byl zmíněný čas vystoupení cca 11:05 - 11:15. Nebýt sluníčka, které mě už od svítání hladilo po tváři, určitě bych proklínala všechny pořadatele akcí, na které si náš žádali. Dále bych se povalovala ve vyhřáté posteli. Ale jelikož ten veliký ,,puchýř“ má mnohdy velikou sílu a pozemšťany láká, aby si ho ještě užili, tak jsem ani ne časně a ani ne pozdě vstala a s ledovým klidem člověka, který ví, v kolik a kde má být, jsem si vychutnávala snídani, pro jistotu ještě zkontrolovala čas setkání a nadále beze strachu a stresu připravovala věci na vystoupení. S blížící se tři čtvrtě na jedenáct jsem se už už chystala z domu, když v tom slyším, kdesi vespod vaku s kostýmy, zvonit známou melodii mobilu - ,,volá Štefy“ – mi s posměšným úsměvem oznamuje telefon:

,,Ano Štefy?“ ,,Kde seš?“ ptá se náš kápo poněkud nervózním tónem, ,,No, právě vyrážím z domu, děje se něco?“ ,,V kolik byl sraz, Báro?“ v tento moment začínám pociťovat, že je asi něco špatně a že to tentokrát nebude Tom, kdo spletl čas nebo něco velice důležitého… ,,V jedenáct, nebo snad ne???“ ,,Haha, prosím tě vyraž, ať tu jsi co nejdřív“.

Tak a teď jsem z toho ještě větší jelen! Něco nejspíš bylo špatně, ale Štefy se smál. Každopádně, jakmile jsem se dozvěděla, že jsem na místě už dávno měla být, okamžitě mě opustily plány projít se pěšky, popadla jsem mého milovaného Šemíka, div mu neodpadl zrezlý blatník, a s vakem přes rameno jsem si to pelášila skrz město. Štěstí mít aspoň trošku trénované nohy. Rozcvičku před vystoupením jsem měla téměř za sebou a když se to tak vezme, tak jsem o nic nepřišla a dorazila relativně v čas. Na pódiu, v popředí s velikými repráky, jsme sklízeli potlesk s tanci joy of life (já, Hanička, Pája), basic reel (mladé pušky) a iris dew (Kačka, já, Robin, Hanička, Tom).

Po našem výstupu jsme měli cca 45 min. času na prohlédnutí stánků a jejich nabídky. Mezi různými skvosty jsem si našla krásné dřevěné barevné korálky, dřevěná zvířecí ořezávátka, nakládaný hermelín, pletené korbáče a žlutý čaj. S Robinem jsme pak chvíli obdivovali dravce a zakrátko se zase sešli s ostatními, abychom mohli vyrazit na místo našeho druhého sobotního vystoupení.

Cesta do Přívratu u České Třebové byla více než veselá. Chvílemi jsem si připadala jako pes, který pro své vlastní potěšení vystrkuje z okýnka hlavu a nastavuje ji větru čechrající mu srst. I přes to, že nemám psí srst a ne tak dlouhé uši a jazyk, aby si s nimi mohl vítr pohrávat, užívala jsem si tento okamžik stejně. Chvíli jsme bloudili po vedlejších vesničkách, ale poté jsme přeci jen šťastni a celí dorazili na místo. Hned potom, co nás uvedli do naší ,,převlékárny“ nám byl i nabídnut burčák, což jsme my tanečníci neodmítli. Však jsme taky vystupovali na vinobraní, tak nebylo divu, že nám jsou poskytované takové služby. Spolu s burčákem jsme dostali červené a modré kolečko na jídlo a pití, čehož jsme hned využili a se Štefym a Robim šli hned zakusit grilovaná kuřecí stehýnka. Dali jsme pořadatelům za pravdu, že jsou vynikající. Před prvním vstupem jsme si museli rozpomenou, jak ty naše tence vlastně mají vypadat a hned na to jsme se rozzáření vyřítili do podzimního počasí.

Za větru, který nám rozhazoval vlasy do všech stran jsme v prvním vstupu odtancovali easy jig, slip jig a fairy reel. Po nás nastoupila country kapela, která svými písničkami dodávala celkovému dění příjemný nádech zelené a červené s příchutí sladké, polosuché až suché… Během naší pauzy jsme zamířili ke střelnici, kde Kačka trumfla Štefyho, který ani jednou netrefil žádnou z umělých květin. Zatím co Kačka si vystřelila bílou růžičku. Ono ne vždy platí, že trenéři vynikají ve všem . Druhý vstup obsahoval joy of life, basic reel a iris dew. Ještě chvíli jsme se potom zdrželi, abychom se mohli napojit a pochutnat si na bramboráku úžasných rozměrů a skvělé chuti. Shlédli jsme představení jakéhosi siláka, pohoupali kočárkem a chystali se odjed, když v tom se před námi objevil Štefy s lahví růžového vína. Tak a v tu chvíli každý z nás, kromě šoféra, věděl, co se bude dělat na zpáteční cestě. Samozřejmě, že jsme Štefymu to víno nechali, aby si ho ve Žvakobuse mohl zapomenout a ponechat ho tak osudu vypití Žvakem…



Komentáře u článku : tento článek je zatím bez komentáře. Změnit to můžete odkazem níže.









Copyright 2013-2018 Kulturní spolek Ryengle, Štefan Švestka
Uživatelská sekce:
Jméno:
Heslo:



Fotogalerie u článku